revize požárně-bezpečnostních zařízení, prevence rizik BOZP
Povádíme školení a audit BOZP. V případě zájmu Vám vypracujeme dokumentaci BOZP dle platných vyhlášek a zákonů.
Prevencí rizik se rozumí všechna opatření vyplývající z právních a ostatních předpisů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a z opatření zaměstnavatele, která mají za cíl předcházet rizikům, odstraňovat je nebo minimalizovat působení neodstranitelných rizik.
Systém řízení BOZP je nutné neustále ověřovat. Na pracovišti se totiž mohou kdykoli objevit nová bezpečnostní rizika ohrožující zaměstnance. Právě proto je třeba pravidelně provádět další interní audity.
Velké společnosti mnohdy mívají vlastní skupinu specializovaných interních auditorů, avšak pro malé a střední podniky je něco takového obvykle nemyslitelné – jednoduše z finančního hlediska. I pro velké firmy se ale vyplatí pozvat odborníky. Využijí totiž své bohaté zkušenosti z praxe a udrží si odstup. Nezávislý pohled zvenčí se ve většině případů může velmi vyplatit.
Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
Co Vám můžeme nabídnout:
- kontrola dokumentace BOZP
- kontrola pracoviště
- Směrnice BOZP
- Školení zaměstnanců
- Kategorizace prací
- Analýza rizik
- Směrnice o poskytování OOPP
- Kniha úrazů
- Záznam o úrazu
- Návody ke strojům a zařízením
- Bezpečnostní listy
Zaměstnáváme více než 50% občanů se zdravotním postižením. Tato skutečnost Vám umožňuje uplatňovat náhradní plnění ve smyslu §81 zákona 435/2004 Sb. a ušetřit tak nemalé prostředky na odvodech do státního rozpočtu.
V rámci BOZP musí zaměstnavatelé vést příslušnou dokumentaci. Její rozsah není dán taxativně jedním právním předpisem, ale vychází zejména z charakteru pracovišť, provozovaných činností a používaných zařízení či pracovních prostředků.
Mezi dokumentaci zpracovávanou vedeou pro účely BOZP patří:
Zaměstnavatel je povineni zajišťovat hodnocení a prevenci rizik možného ohrožení života nebo zdraví zaměstnanců.
Během auditu BOZP tedy dochází k identifikaci nebezpečí, hodnocení zjištěných bezpečnostních rizik a je navrženo náhradní řešení vedoucí ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců. Díky auditu BOZP může být odhaleno i skryté nebezpečí, které běžně na pracovišti nevidíte přes “rutinní slepotu”. Dochází tak ke snížení rizika pracovního úrazu či výskytu nemocí z povolání, což v důsledku vede i k úspoře celkových nákladů firmy.
Systém řízení BOZP je nutné neustále ověřovat. Na pracovišti se totiž mohou kdykoli objevit nová bezpečnostní rizika ohrožující zaměstnance. Právě proto je třeba pravidelně provádět další interní audity.
Velké společnosti mnohdy mívají vlastní skupinu specializovaných interních auditorů, avšak pro malé a střední podniky je něco takového obvykle nemyslitelné – jednoduše z finančního hlediska. I pro velké firmy se ale vyplatí pozvat odborníky. Využijí totiž své bohaté zkušenosti z praxe a udrží si odstup. Nezávislý pohled zvenčí se ve většině případů může velmi vyplatit.
Zaměstnavatel je povinen soustavně vyhledávat nebezpečné činitele a procesy pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťovat jejich příčiny a zdroje. Na základě tohoto zjištění vyhledávat a hodnotit rizika a přijímat opatření k jejich odstranění a provádět taková opatření, aby v důsledku příznivějších pracovních podmínek a úrovně rozhodujících faktorů práce dosud zařazené podle zvláštního právního předpisu jako rizikové mohly být zařazeny do kategorie nižší. K tomu je povinen pravidelně kontrolovat úroveň bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, zejména stav výrobních a pracovních prostředků a vybavení pracovišť a úroveň rizikových faktorů pracovních podmínek, a dodržovat metody a způsob zjištění a hodnocení rizikových faktorů podle zvláštního právního předpisu.
Není-li možné rizika odstranit, je zaměstnavatel povinen je vyhodnotit a přijmout opatření k omezení jejich působení tak, aby ohrožení bezpečnosti a zdraví zaměstnanců bylo minimalizováno. Přijatá opatření jsou nedílnou a rovnocennou součástí všech činností zaměstnavatele na všech stupních řízení. O vyhledávání a vyhodnocování rizik a o přijatých opatřeních podle věty první je zaměstnavatel povinen vést dokumentaci.
Při přijímání a provádění technických, organizačních a jiných opatření k prevenci rizik je zaměstnavatel povinen vycházet ze všeobecných preventivních zásad, kterými se rozumí
|
a) omezování vzniku rizik, |
|
|
b) odstraňování rizik u zdroje jejich původu, |
|
|
c) přizpůsobování pracovních podmínek potřebám zaměstnanců s cílem omezení působení negativních vlivů práce na jejich zdraví, |
|
|
d) nahrazování fyzicky namáhavých prací novými technologickými a pracovními postupy, |
|
|
e) nahrazování nebezpečných technologií, výrobních a pracovních prostředků, surovin a materiálů méně nebezpečnými nebo méně rizikovými, v souladu s vývojem nejnovějších poznatků vědy a techniky, |
|
|
f) omezování počtu zaměstnanců vystavených působení rizikových faktorů pracovních podmínek překračujících nejvyšší hygienické limity a dalších rizik na nejnižší počet nutný pro zajištění provozu, |
|
|
g) plánování při provádění prevence rizik s využitím techniky, organizace práce, pracovních podmínek, sociálních vztahů a vlivu pracovního prostředí, |
|
|
h) přednostní uplatňování prostředků kolektivní ochrany před riziky oproti prostředkům individuální ochrany, |
|
|
i) provádění opatření směřujících k omezování úniku škodlivin ze strojů a zařízení, |
|
|
j) udílení vhodných pokynů k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. |
Výchova a vzdělávání k bezpečnosti a ochraně zdraví při práci pro veřejnost
Jedním ze základních předpokladů k tomu, aby se platné předpisy v praxi správným způsobem naplňovaly, je vysoká odborná úroveň zaměstnavatelů a zaměstnanců, kteří mají plnit úkoly v prevenci rizik. Zásadní změnu v zajišťování odborné úrovně osob pověřených zaměstnavatelem k plnění úkolů v prevenci rizik přinesl zákon č. 309/2006 Sb. (zákon o bezpečnosti práce), který nabyl účinnosti 1. 1. 2007 a stanoví, že zaměstnavatel zaměstnávající
a) nejvýše 25 zaměstnanců může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, má-li k tomu potřebné znalosti,
b) 26 až 500 zaměstnanců může zajišťovat úkoly v prevenci rizik sám, je-li k tomu odborně způsobilý, nebo jednou nebo více odborně způsobilými osobami,
c) více než 500 zaměstnanců zajišťuje úkoly v prevenci rizik vždy jednou nebo více odborně způsobilými osobami.
Odborná způsobilost podle tohoto zákona se prokazuje složením zkoušky před odbornou komisí u akreditované osoby. Akreditaci k provádění zkoušek z odborné způsobilosti k plnění úkolů v prevenci rizik uděluje Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Uchazeči o získání odborné způsobilosti, kteří nemají potřebné znalosti, si mohou své vzdělání doplnit v kurzech organizovaných akreditovanými vzdělávacími organizacemi. Akreditaci pro tyto účely uděluje Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Předpokladem pro získání odborné způsobilosti je školní vzdělání a praxe v rozsahu podle zákona. Podobným způsobem je dle téhož zákona č. 309/2006 Sb. upravena i problematika získání odborné způsobilosti k plnění úkolů koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi. Platnost získané odborné způsobilosti je 5 let, poté musí být obnovena novým složením zkoušky. Kromě odborné způsobilosti k plnění úkolů v prevenci rizik a odborné způsobilosti k plnění úkolů koordinátora bezpečnosti a ochrany zdraví na staveništi upravuje zákon č. 309/2006 Sb. ještě zvláštní odbornou způsobilost. Ta se týká určitých činností na vyhrazených technických zařízeních podle zákona o státním odborném dozoru č. 174/1968 Sb. Také takto získané doklady – osvědčení – mají platnost 5 let.
Činnost inspekce práce:
Státní úřad inspekce práce a oblastní inspektoráty práce kontrolují dodržování povinností vyplývajících z právních předpisů, z nichž vznikají zaměstnancům, příslušnému odborovému orgánu, radě zaměstnanců nebo zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci práva nebo povinnosti v pracovněprávních vztazích, na úseku ochrany pracovních vztahů, pracovních podmínek, zajištění bezpečnosti práce a bezpečnosti provozu technických zařízení se zvýšenou mírou ohrožení života a zdraví a bezpečnosti provozu vyhrazených technických zařízení. Dále kontrolují dodržování kolektivních smluv a dodržování vybraných ustanovení zákoníku práce a vykonávají kontroly v prevenci závažných havárií a další odborné úkoly v této oblasti ve smyslu zákona č. 251/2005 Sb., o inspekci práce. Kromě vlastní kontrolní činnosti SÚIP rozhoduje ve správním řízení a přezkoumává ve správním řízení rozhodnutí o uložených pokutách a zákazech vydaných OIP. Předkládá MPSV podněty ke změnám právní úpravy týkající se právních předpisů v působnosti SÚIP.
Přehled povinností zaměstnavatelů a osob samostatně výdělečně činných v případě vzniku pracovních úrazů ke stažení zde
Více zde: https://www.technikpo.cz/news/prevence-rizik-bozp/